Rybářský sport aneb staré dobré časy:Osobní stránka na adrese: rybarskysport.freepage.cz
Rybářský sport aneb staré dobré časy
Sportovní rybolov, vlastně rybolov pro zábavu počal kolem roku 1880. Prakticky před rokem 1880 byl rybář s udicí u vody vídán jen vzácně. Ryby se lovily hlavně do sítí, vrší, vězenců, trávením,výbušninami, grondlemi apod. Bylo potřeba nastavit řád pro sladkovodní rybolov aby se decimování vod zastavilo. V roce 1883 byl vydán zemský rybářský zákon. Zákon potíral některé způsoby "rybolovu", především používání třaskavin, střelných zbraní, bodců, vidliček a omamných látek. Od 5. května 1885 byl učiněn konec svobodnému a neregulovanénu rybaření. Ten kdo chtěl ryby loviti, musel být opatřen rybářským lístkem. V roce 1886 byl založen "První rybářský klub v Praze". Zakladatelů "Prvního rybářského klubu" bylo pětadvacet a jejich úloha nebyla jednoduchá, protože se jednalo o ne právě dosti zámožné a příliš vlivné osoby. Největší rozkvět byl od založení klubu až zhruba do roku 1903. Od roku 1903 až 1915 byl klub v úpadku a nebylo jisté zda li přetrvá či zanikne. Od roku 1915 se klub postupně vzkřísil. Členy klubu se staly i známé osobnosti např. Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Lobkowicz, Bedřich Schwarzenberg, operní pěvkyně Ema Destinová a další. Co se týče nejstarších založených rybářských spolků, tak lze uvést: rybářský spolek v Opavě založen 1873 a v roce 1876 v Ronově nad Doubravou. Do roku 1900 jich pak vzniklo na desítky. Počátkem 20. století již rybářský spolkům nestačilo se sdružovat v jednotlivých spolcích a byla potřeba vytvoření velké společné organizace. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957. Tím vznikl Československý svaz rybářů. V roce 1968 došlo k rozdělení Československého svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybársky zväz. Další rozdělení přišlo v roce 1990, oddělil se tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravskému rybářskému svazu. Celou éru sportovního rybolovu kopírovalo postupné vydávání knih a časopisů. Počáteční krůčky byly velice nesmělé, a do roku 1900 toho moc o rybaření napsáno nebylo. Jeden z prvních rybářských časopisů byl Rybářský list 1896 -1897, dále pak Zemský rybářský věstník 1897 - 1899. Do roku 1920 se střídavě vydávalo několik časopisů s jepičím životem. V roce 1920 se počal vydávat Rybářský věstník, vydávání trvalo až do roku 1944. Současně s Rybářským věstníkem vycházel Rouskův Rybář ale jen od roku 1933 -1935.V roce 1945 nevycházel žádný rybářský časopis, konec II. světové války. Od roku 1946 začal vycházet Československý rybář, do čísla 4. nazýván Český rybář. Roku 1953 se přešlo na název Československé rybářství a tento název přetrval do roku 1967. Rokem 1968 přešel časopis již k dnešnímu názvu Rybářství. Za zmínku ještě stojí krátce vydávaný (1946 -1948) "Rybář" který řídil Vlastimil Velík a vydával jej rybářský spolek Jiřího Mahena v Brně. Jakožto první solidní knihu o rybách bych zde uvedl: O českých rybách a chytání jich na udici, napsal J.L. Bucek v roce 1879. Co se týče nejstarší knihy o sportovním chytání ryb, vím jen o jedné a tu nevlastním. Jmenuje se: Tajnosti lovu ryb udicí : návod, jak se ryby všelikými, zvlášť popsanými udicemi chytají ... : mimo udání času jich tření, rozmnožování a chování s návodem o chytání raků, vydáno roku 1871 Mikuláš & Knapp, autor E.M. Samozřejmostí k provozování rybářského sportu je i náčiní, zmínil bych se hlavně o nejzajímavějším období a to jsou 30léta dvacátého století. V třicátých letech byl největší rozmach ve výrobě rybářského náčiní. Za průkopníky v našich končinách bych považoval firmu J.J. Rousek ze Žďáru nad Sázavou a firmu SOL z Děčína. Myslím že tolik by pro začátek stačilo. Pro případné kontaktování použijte tento e-mail: pepavosa@email.cz , nebo mobil 731 151 134
Kopírování fotografií a textu jen se svolením autora stránek. Děkuji za pochopení.
Toto je text mojí osobní stránky
